S recenzemi jsem to udělala stejným způsobem jako před dvěma lety u Birdmana. Níže jsem vám přeložila vždycky první odstavce z těch nejdůležitějších stránek a vy si je pak můžete dočíst v originále kliknutím na příslušné odkazy. Jestli se vám ten překlad bude zdát kostrbatý, bude to tím, že kostrbatý místy fakt je, nebyla jsem zrovna v tom správném rozpoložení na vymýšlení českých, chytrých ekvivalentů na ty jejich oblíbený slovní hříčky (jo, nerada překládám recenze :D). La La Land je jinak hodnocen velmi pozitivně, z čehož mám obrovskou radost!
Pete Hammond (Deadline)
"Už od příslibu oscarového Whiplash není žádným překvapením, že scénarista/režisér Damien Chazelle je talentovaným filmařem, ale tamten film mě nepřipravil na zážitek ze zhlédnutí La La Land, jeho pocty velkým filmovým muzikálům od francouzského režiséra Jacquese Demyho, stejně tak jako zlaté éře Hollywoodu. Ale tohle je příliš chytré na filmového tvůrce, vzdát prostý hold dávné éře, jeho film, ve kterém hrají Ryan Gosling a Emma Stone, je nádherný, romantický, horečný sen o muzikálu, který by měl zasáhnout současné publikum přímo do srdce. Už je to velmi dlouhá doba, co jsme na plátně viděli něco tak lyrického, krásného, a co je nejdůležitější, originálního. Zároveň je to ale muzikál, který ve skutečném světě stojí nohama pevně na zemi, i přestože je na tom širokoúhlém plátně Cinemascope velmi dobře stylizován."
Todd McCarthy (The Hollywood Reporter)
"Naštěstí se dva hlavní představitelé zcela zjevně doplňují. Sebastian má v sobě určitou drsnou netrpělivost a vznětlivost způsobenou tvůrčí frustrací, ale ta obava a láska, kterou cítí pro Miu, ho zachraňuje. Gosling možná není vyškolený tanečník a hudebník, ale jeho pohyby jsou až přitažlivě jeho vlastní a měsíce trénování na pianu mu dopřály přesvědčující styl na klávesách. Stone je jednoduše radost, jako věčně ctižádostivá herečka je až těžké uvěřit, že zůstala bez povšimnutí. Emocionálně naživu a schopná ukradnout si scénu pro sebe, Stone je v tomto kontextu daleko přesvědčivější, už jen proto, že má vizáž někoho, kdo je přitažlivý v jakémkoliv období, obzvlášť pak ve 30. a 50. letech."
Peter Bradshaw (The Guardian)
"Je to zcela nepochybně romantická pocta klasickým filmovým muzikálům, cákající svou malebnou energií a sny honícím optimismem. S nemalou odvahou, La La Land hledá své místo někde mezi Singin' in the Rain a Everyone Says I Love You od Woodyho Allena, s nádechem Fame od Alana Parkera hned u úvodní sekvence, ve které je banda mladých dětí s velkými sny symbolicky uvízlá v dopravní zácpě na dálnici vedoucí do Los Angeles. Děti vystoupí z aut a představí nám první velké taneční číslo."
Eric Kohn (Indiewire)
"V tom nejlepším, La La Land zkoumá ironii své vlastní existence a oslavuje sílu minulé éry v kontextu měnící se doby. 'Takové je LA,' uzavírá Sebastian. 'Uctívají všechno a necení si ničeho.' Ale to ho nezastavuje nad vzplanutím podmanivé síly klasického jazzu. 'Nemůžeš to slyšet,' zapřísahává se Mie. 'Musíš to vidět.' Za tímto účelem se La La Land daří vytvořit si svůj vlastní symbol, obzvlášť s tím senzačním finále. V bezeslovné explozi světel a stínů, Chazelle rozněcuje film s čerstvým kontextem, který se nutí být co nejreálnější. Tady je, přichází se svým kroutícím se zakončením, u kterého i ta nejzvučnější fantazie musí zblednout."
Alonso Duralde (The Wrap)
"Závisláci na klasických muzikálech půjdou do mdlob už u prvního čísla v dopravní zácpě a to se ani nezmiňuji o taneční sekvenci, která příjemně vzdoruje gravitaci. Pěvecké duety mezi Stone a Goslingem jsou okouzlující, i přestože oba dva mají hlasy, které bychom diplomaticky mohli nazvat 'naturalistické.' (Podobně je to u písniček od skladatele Justina Hurwitze a broadwayských textařů Paseka a Paula, které tradičně show nezastaví, ale překvapí vás i na podruhé) ... Chemie mezi Goslingem a Stone je stejně hmatatelná jako v Crazy Stupid Love - pro ten film se tenhle tah velmi vyplatil, doslova - a každý z nich vyjadřuje lásku svých postav k umění a touze uspět."
Owen Gleiberman (Variety)
"La La Land není mistrovským dílem (a na určité úrovni jím chce být). I tak to je vzrušující blouznivý snímek, horoucí a plný citů, vášnivý, ale také skvěle - a někdy přehnaně - pod kontrolou. Koupe se v melancholii a stejně jsou jeho nejpřesvědčivější radosti ve chvílích, které uvedou diváky do stavu povznesení se nad starými filmy, jenž nás dovedou k myšlence: 'To je ale úžasný pocit. Cítím se znovu šťastný.'"
"La La Land není mistrovským dílem (a na určité úrovni jím chce být). I tak to je vzrušující blouznivý snímek, horoucí a plný citů, vášnivý, ale také skvěle - a někdy přehnaně - pod kontrolou. Koupe se v melancholii a stejně jsou jeho nejpřesvědčivější radosti ve chvílích, které uvedou diváky do stavu povznesení se nad starými filmy, jenž nás dovedou k myšlence: 'To je ale úžasný pocit. Cítím se znovu šťastný.'"
Žádné komentáře:
Okomentovat