pátek 31. července 2015

QUOTES | Part II.

S novinkama je to teď opět nějaké chabé, takže jsem si tu pro vás připravila další část Emminých citací. Není jich tolik, ale i tak je snad oceníte, pokud máte tyhle věci rádi. :-)
• Vždycky jsem věděla, že budu komička. Je pro mě o hodně důležitější být zábavná a upřímná, než nějak vypadat.

• Cítím bezpečněji, když vím, co chci. Když to nevím, připadám si jako bych se volně pohybovala vesmírem. Potřebuju se zlepšit, když si nejsem o něčem tak jistá.

• Jako dítě jsem trpěla velikou úzkostí. Chodila jsem na terapie. Od mých 8 do 10 let to hraničilo až s agorafobii (strach z veřejných prostranství). Bez mojí mámy jsem nedokázala nikam jít. Teď už ani nemám panické záchvaty, ale pořád mám fakt špatnou úzkost.

• Má velká naděje pro nás ženy, je, abychom sami k sobě začaly být laskavější, takže budeme laskavé i k ostatním.

• Četla jsem o sobě nejrůznější verze - a všechny byly v podstatě pravdivé, protože každý má svůj názor a každý je svým způsobem přesný. A já bych neřekla, že bych byla nějak obratná ve skrývání jakékoliv části mé osobnosti.

O slávě: Ztráta mé anonymity bylo něco, na co jsem se nikdy nepřipravila. Myslím, že jsem s tím trochu bojovala, protože jednou z mých oblíbených věcí je prostě jen chodit kolem a komunikovat s lidmi. Bylo těžké zvyknout si na to, že už to nebudu moc dělat a tak si samu sebe udržuju ještě více. Teď mi ale přijde, že se dostávám do přechodného období. Možná jsem si myslela, že jsem měla žít kvůli něčemu, ale teď to tak nepociťuju. Pořád přemýšlím nad tím, co si o mě lidé myslí, samozřejmě, ale už mě to netrápí.

• Byla jsem hezké dítě. Nikdy jsem si nepřipadala nějak rozkošně. Říkala jsem jen něco jako, "Jo, tohle jsou moje rovnátka. Mám je už odjakživa."

• Nikdy mě neuslyšíte říkat, že nemám problémy se svojí postavou, protože to bych pak nebyla člověk.

• Drama je pro mě těžký. Pláč je pro mě o hodně těžší než smích.

• Moje nejoblíbenější věc na filmech je jejich konec, takže všechny mé oblíbené filmy mají fakt skvělé konce.

• Nejsem moc počítačový typ, kapišto.

• Oba moji rodiče jsou zábavní, ale také relativně tišší, normální lidi, zatímco já jsem blázen. Nemám tušení, kde se tohle hlasité, intenzivní směšné já vzalo. Jsem jen vděčná, že jsem následovala své sny a moji rodiče mě podpořili. Když jsem sebou vzala mamku do Los Angeles, neměli jsme ani žádný plán.

Žádné komentáře:

Okomentovat